II. část

6. září 2011 v 17:35 | Nelie |  Rok maturanta
Nikdo sice nehvězdičkoval, ani nekomentoval, ale to nevadí. Je mi jasné, že to chvíli trvá. Takže snad u druhé části (nebo třetí, čtvrté)... i tak vím, že to čtete, protože blog mi tuto dobrou zprávu vždy rád ukáže. Takže díky :)
Část je kratší, těžko říct proč. Už si nepamatuju, proč jsem to takto rozdělovala.

***

17. Září

Nebyla jsem ve škole, čímž jsem se mu vyhnula. Ráno jsem sice vstala normálně do školy, ale bůhví proč jsem si šla znovu lehnout. Nakonec jsem ani nelhala, když jsem řekal, že je mi mizerně. Spala jsem do půl dvanácté a po zbytek dne jsem ležela. Bylo, a pořád je, mi mizerně. Žaludek mám jak na vodě a příšerně mě bolí hlava, navíc jsem unavená. Bylo fajn být doma a nemuset myslet na nic kolem Něj. Bohužel se mu nemůžu vyhýbat do nekonečna. Bude se s tím prostě něco muset udělat. První možnost je odmilovat se. Což bohužel není tak jednoduché. Je to v srdci, citům člověk neporučí. No pak je tu možnost, že ho vystřelím na Mars, ale to by škola přišla o skvělého učitele. Taky můžu vše přetrpět a počkat až odejdu studovat na vysokou. Horší je to, že bratr bude nastupovat na stejnou školu. Jinak řečeno, rozhodně nemůžu říct, že tuhle školu opouštím navždy.

Bylo pozdě večer, když jsem tohle psala. Nemusela jsem si dělat starosti s školou, s brzkým vstáváním a tak, protože moje vyhýbání pokračovalo. Když už jsem zůstala doma ve čtvrtek, přece nepůjdu na jeden den do školy, ne?

18. září

Dnes jsem na něj myslela o něco míň… dobrá zpráva! Zjistila jsem, že se dobře odreaguju v kuchyni. Když vařím nebo peču, nic mi nehrozí. Než se vrátím do školy, zbývají dva dny. Je malá šance, že do té doby bych na něj úplne zapomněla. Přemýšlím proč se to stalo zrovna mě. Jsem neuvěřitelně citlivý člověk a všechno hrozně prožívám. Kdekdo jiný by se tím tolik netrápil jako já. Co na tom, že je to jen platonické? Asi se s tím prostě nedokážu vypořádat, tak dobře, jako někdo jiný. Nutí mě to o tom přemýšlet... Ani svěřit se nikomu nemůžu. I kdyby třeba jen okrajově. Jenom bych řekla, jsem zamilovaná, ale on je starší a ignoruje mě, ale já na něj prostě nemůžu zapomenout. Říct tohle kámošce, asi by se mi vysmála. Asi by řekla: Prosím tě, ty ještě nevíš, co je to zamilovat se. Jenom si to myslíš. Nepochopila by to. Nikdy. Je to moje nejlepší kamarádka, ale jsou věci, které jí říct nemůžu.
Aáááááááááááááááááááá... užírá mě to. Potřebovala bych jít ven, třeba na střechu paneláku a pořádně se vykřičet. Ještě, že můžu psát. Aspoň trochu se můžu vyzpovídat.

Už ani nevím, co jsem ty dny dělala. Řekla bych, že láska je dobrý prostředek na zapomínání. Něco jako alkohol, ten vám z hlavy taky leccos vygumuje.

20. září

Tak, zítra jdu do školy. Neřekla bych, že je mi líp než minulý týden, ale nemůžu pořád trčet doma. I když přesně to bych nejradši udělala. Prostě se zavřít v pokoji, nevycházet ven. Jen na týden nebo dva, možná bych pak na něj zapomněla.

Když bych si ovšem tohle řekla každý týden, ve škole by vyškrtli mé jméno ze seznamu studentů. Teď jsem nebyla ve škole čtyři dny (i s víkendem) a řekla bych, že účel se minul účinkem.

Víte co? Řekla bych, že je to takový ten pocit lásky, který když není opětován, tak se vytratí. Vyprchá to a já budu volná. I když teda v jedné povídce ta teorie zní jinak. Když má někdo v srdci lásku, která není opětovaná, a nemá ji komu dát, stane se z něj jen skořápka neschopná milovat. Vzít možnost milovat je jako vzít někomu život. V tomhle případě by to pro mě bylo dost tragický. Maximálně se budu utápět v depresích.

Už bylo dost pozdě a já si chtěla dopřát aspoň trochu spánku. I v těch několika hodinách odpočinku jsem viděla šanci zapomenout. Na chvíli se nechat přenést do jiného světa. Světa, kde On neexistuje. Teda pokud se nestane, že se mi bude zdá o škole. Což se k mé smůle stává velmi často.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 L. L. | 13. ledna 2012 v 11:08 | Reagovat

Ahoj, budeš ještě pokračovat s přidáváním dalších částí? Moc by mne zajímalo, jak se příběh bude vyvíjet.

2 Nelie Nelie | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 17:37 | Reagovat

[1]: Určitě... děkuju za komenář :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama