Nikdy nekončící pouť

6. ledna 2012 v 16:12 | Nelie |  Téma týdne
Říká se ,,Jsme strůjci vlastního štěstí."

***
Velmi často, pokud se nám něco nepovede, hledáme viníka jinde, než sami v sobě. Jemnohem jednodušší svést naše na úspěchy na někoho, případně něco, jiného.

Zklamate se, například v lásce. Bolí to? Ano. Bylo vám ublíženo? Ano. Může za to jen on/a? Dost možná ne.

Tenhle případ/příklad nemluví za všechny, je ale lepší psát z vlastní ukušenosti, než se snažit filozofovat nad vymyšleným scénářem a pak se do něj zamotat.

Dívka, říkejme jí pro dnešek Anna, se zamilovala. A vypadala to, že ona se mu líbí taky. Chvíli si psali, domluvili se na první schůzku. Anna byla podlouhé době zase šťastná.
První schůzka nevyšla. Anna onemocněla a trochu ostýchavě poprosila svého vyvoleného o odložení. Vyhověljí a ona si řekla, že konečně narazila na někoho chápavého.
I přes svoji nemo,chodila Anna do práce. Její rodina měla finanční potíže a ona věděla, že peníze budou potřeba. Její stav se tím zhoršil a léčeba se protáhla.
Jeho pochopení ale přestalo být tak upřímné. Právě toho se Anna bála, ale...
Jen, co se uzdravila, dala mu najevo, že se zdá být všechno v pořádku a další schůzka byla na spadnutí. Jenže, on se neozval. A neozýval se ještě následujících pár dní. Po čase napsal, byl v zahraničí.
Anně se ulevilo.
Nic se ale nezměnilo. Právě spíše naopak. Zatímco Anna stála na místě a čekala, on šel dál. A po čase se dozvěděla (internet ví opravdu vše), že někoho má.
Zranilo jí to. Nenáviděla ho.
Chvíli trvalo, než jí došlo, co se opravdu stalo. A ještě větší chvíli trvalo, než nad tím dokázala racionálně uvažovat.
Nebylo to popré, co se v lásce zklamala a proto po té na tehle cit zanevřela úplně.
Uvědomila si svoji chybu. Byla schopná si ji přiznat. I přesto, že v ní hořela nenávist, věděla, kde selhala.
Sama sobě nedovolila myslet na něj a na jeho provinění. Srdce samo zahořelo vztkeme, rozum od toho musel jí dát.
Přela se v ní zlostod srdce s jejím uvědoměním svojí chyby. Byla v tom rovnováha, stále je.
Věděla, že obviňování a naříkání, jakej je to hajzl, by jí nepomohlo.
Málokdo to pochopí. Proto se s tím nikomu nesvěřila.
Už měla v praxi, prát se s neštěstím sama.
Po týdnech vyplulo na povrch, kdo je její sokyně. Anna se tomu v první chvíli upřímně zasmála. Pak se rozbrečela.
Nastala další etapa: ,,Co si ten šmejd dovolil" vs. ,,Neměla jsi být tak plachá"
Ano, právě to byla její chyba. Skrze strach dát najevo svoje city, vypadala jako cynik bez zájmu.
Teď si asi říkáte, pak je to ale její vina. Věřte mi, ona to ví, uvědomuje si to. Snaží se s tím bojovat.

Jak tedy vkročit na cestu za lepším životem? Uvědomit si svoji chybu. Přiznat si ji. Pak si odpustit.
Je to dlouhá cesta. Je to cesta bez konce.
Lidský tvor je nenasytný a štěstí není nikdy dost. Slovíčka jako "ale" a "ještě" nám staví další a další kilometry poutě za vlastním štěstím. Přesto... možná právě to, cesta bez konce, nás na ní udržuje.

P.S.Trochu psychologické. Dost možnáse tonikomu nebude líbit. Možná se s tím někdo ztotožní. Je příběh ze života. Prosím vás, neodsuzujte ho.
Napiště mi, jak to cítíte vi. Zda jste schopni si přiznat vlastní chybu. To mě zajímá. Zda i přesto, že vám někdo ublížil, jste se pokusili hledat chybu i na svojí straně.
P.P.S. Uvědomuju si, že to není vždy možné.
P.P.P.S. Omlouvám se, špatně mi funguje mezerník. Musela bych do něj tlouct kladívkem, aby reagoval pořádně :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jakub Moravec Jakub Moravec | E-mail | 6. ledna 2012 v 16:24 | Reagovat

óóó,působivé

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 6. ledna 2012 v 16:51 | Reagovat

Je pravda, že kolikrát je pro nás lehčí hodit vinu na někoho druhého a trvrdit, že my jsme neudělali žádnou chybu. Tak jako tak ale sami sebe neoblafneme - tam někde hluboko víme, že málokdy je na vině jen jedna strana.

3 Nelie Nelie | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 17:22 | Reagovat

[1]: Děkuji, potěšilo mě :)

4 Nelie Nelie | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 17:22 | Reagovat

[2]: Pravda pravdoucí :)
Děkuji za reakci :)

5 Jannie Jannie | Web | 6. ledna 2012 v 17:38 | Reagovat

Ten příběh mě donutil hodně přemýšlet.Nebyla to jen její chyba, byla nemocná a on, pokud by měl opravdu zájem se s ní seznámit, by to pochopil a počkal by.Nebylo to fér.Řekla bych, že je to spíše jeho vina.
A myslím, že když si chce člověk polepšit musí pro to něco obětovat.něco udělat.Ať už čas nebo i něco(někoho) jiného..

6 Nelie Nelie | E-mail | Web | 6. ledna 2012 v 18:23 | Reagovat

[5]: Moc děkuji za reakci a názor :)

7 Terka Terka | E-mail | 27. května 2012 v 10:53 | Reagovat

Tak zase ahoj :)
Četla jsem Tvé články a říkala jsem si, že jsem svým prvním komentářem řekla vše, co jsem cítila a cítím. Že už nebudu reagovat. Ale teď si prostě nemůžu pomoct.. :)

Nebudu komentovat příběh, přestože jsi se snažila ho podrobně popsat, nikdy si nemůžu být jistá detaily, které jsou často klíčové, a které (bohužel, bohudík) znají pouze zúčastnění. Máš pravdu. Lidé často hledají chyby v druhých a ty své si nepřipouštějí, přehlížejí je. Chápu toto chování, přestože ho považuji za známku slabosti. Důvodem je strach. Strach přiznat si, že   to neštěstí jsme si zavinili sami a strach, že už to nebudeme moct (popřípadě umět) napravit. Strach přijmout odpovědnost za své chování, za svůj život. Přitom, jak si psala, nejlepší cesta je přiznat svou chybu a odpustit si.
Na druhou stranu - sama ze své zkušenosti vím, že existuje i opačný extrém - člověk, který hledá chybu téměř vždy pouze u sebe. I na tento "druh" pohlížím se značnou nelibostí. Dokáží se totiž, svou neustálou pochybností a nedůvěrou v samu sebe, naprosto zničit.

Ani jeden z extrémů není očividně ten správný - ale je hrozně těžké najít ten "zlatý střed". A i když ho najdeme, nikdy neexistuje záruka, že se jím budeme držet. Myslím, že (a to platí úplně na všechno) je nejdůležitější mít víru v sebe a své okolí. Milovat se a milovat je. "Protože i kdyby všechno štěstí v tom světě bylo vzato, a jenom láska zůstala, ten život stál by za to"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama