Není středy bez pečení

25. dubna 2012 v 20:42 | Nelie |  V kuchyni
Dnes ráno, před školou, jsem se skoro jako už tradičně pustila do kuchtění. Nejraději peču. vím, že to vydrží déle, než například kdybych upekla ultra dobré kuře :D
Minulý týden to byly šokoládové muffinky, které jsem ale nezdokumentovala. Dnes to byla pečená čokoláda.
Recept mám z této úžasné stránky... a zde najdete zážitky amatéra.

***
Čokoláda je droga... o tom žádná :D


Na obrázku vidíte ingredience. Fakt doufám, že jsem je vyfotila všechny. Občas moje pamět krapet (v překladu totálně) vypoví službu.

Recept:
350 g čokolády - samozřejmě čím delikátnější, tím lepší; já mám krapet omezený příjem, tak jsem zvolila čokoládu z nejnižších regálů... musím ale říct, že chutná opravdu dobře. Ty ludry v Tescu zlevnily všechny kromě hořké, tak jsem to nakombinovala.
250 g másla - ano, opravdu celá kostka másla. Hotová kalorická bomba :D
200 g cukru krystalu - komu se, jako dnes mně, nechce vytahovat váha, tak 220 g odpovídá 250 ml. Na to máme takovou šikovnou odměrku, která je z jedné strany po našem a druhá po americku.
4 vejce - dnes už taky celkem obnosný luxus. Když jsem v ústí chtěla koupit vajíčka, málem mě nad tou cenou trefil šlak.
100 g hladké mouky - tak na to už jsem tu váhau radši vytáhla, protože se naše tabulky krapet neshodovaly s odměrkou... protiřečily si :D
1 prášek do pečiva - kdo nemá, nezoufejte. Lze nahradit sodou, která podle všeho dodává to nutné "zdravé" každému jídlu (údajně je soda zdravější než prášek do pečiva - mně je to putna :D)

Postup (tady se nasmějeme):
Nejprve oficiálně ->
Čokoládu rozpustíme, společně s máslem, nejlípe v horké lázni. Vejce ušleháme a přidáme cukr. V další nádobě smícháme mouku a prášek.
Přidáváme následovně (jemně vmícháme) - vejce s cukrem do čokolády, mouka s prášek do čokolády s vejci (kapiš?!).
Žádné hrudky, žádné hrubky.
Směs nalijeme do plechu vyloženého pečícím papírem a šoupenm do rozehřáté trouby na 160 stupňů (u naší trouby třetí plamínek od konce) cca 30 mnt.

A teď po mým ->



Ano, dost podstatný krok. Nejsem zas takový borec, abych hodila celou kostku do hrnce a děj se vůle boží.


Vodní lázeň, na slevomatu pro čokoládu a máslo zcela zdarma.
Postačí jeden velký hrnce, druhý menší hrnce - ideálně ty, které jsou v sadě na sobě. Vodou nešetřete, ale ani nesyslete. Klidně nechtě hrnec poplavat.


A vůbec se s tím nepárejte. Odmítala jsem u toho strávit mládí.
Jakmile začala voda vařit, a čokoláda už byla v dobrém rozpoložení, sundala jsem obětní hrnec a z hostovního hrnce uzmula tři šufánky horké vody. Jelikož oba hrnce byly v značně rozpálené náladě, pro zbytek aktu postačí, když bude ten nahoře jen v těsném kontaktu.


K tomu snad není nutno nic dodávat. Šleháme metličkou... jen ať se svaly zapotí.
Jednou se mi metličkou podařilo vyšlehat sníh na pusinky... čin byl zapsán do mé osobní guinessovi knihy rekordů.


Po vyšlehání by to mohlo vypadat nějak takhle.


A šup tam s cukrem... fakt jsem se musela brzdit, abych ho tam nedala dvakrát tolik. Postačí snad říct, že kafe si sladím minimálně 6-ti lžičkami... kavárny s cukřenkami na stole (aneb oslaď si dle sebe) se přede mnou třesou. Ano, život je nutné si osladit.


Teď to jemně vmícháme do rozpuštěé čokolády.
WARNING! Pokud necháte vajíčka s cukrem bez kontroly, cukr se zatvrzele usadí na dně nádoby. Mrcha jedna bezcitná. Zatracená fyzika (nebo chemi? Biologie? Fakt nevím).


A pak pečlivě navážená mouka.
Jsem ochotná cukr a jiné hodně ingredience odhadnout od oka či hrníčku, ale mouka dokáže napáchat neplechu. A my přece nechceme hokejové puky (ačkoliv... neblíží se mistrovství?).


Konzistence?
Hodně hustej sliz. Něco jako rozpuštěná plastelína. Fakt nad tím radši moc nepřemýšlejte. Ono si to v troubě stejně udělá svoje.


A honem do trouby... tady jsem nešťastně zjistzila, že doma leží jen jakýsi nedomrlý kousek pečícího papíru (fakt mě nenapadlo, že mi to zkazí taková cipovina).
Nicméně mi to prostě krapet připeklo kraje. Což je nic oproti totální vymoženosti naší trouby - vpředu peču víc než vzadu či-li zapoť se a koukej ten plech obracet.


A voilá (píšu to správně?) máme tu pečenou čokoládu.
Po vytažení trouby to má neuvěřitelnou flexibilitu... než se tedy pustíte do královského dělení, vyčkejte než se zchladí.

Nezbývá než popřát

Itadakimasu ^_^

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aelis Aelis | Web | 28. dubna 2012 v 16:19 | Reagovat

Upřímně docela závidim. Já neuvařim ani těstoviny, natož abych se pouštěla do pečení. :D

2 Nelie Nelie | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 10:25 | Reagovat

[1]: No, ono moje pečení se taky neobejde bez katastrof. Vždycky se musí něco podělat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama