♥2 Hymna na závěr

18. května 2012 v 11:15 | Nelie |  Lajkujeme
Proč zrovna jako téma týdna?
Nechtěla jsem psát nějaký hlubokomyslný úvahy a hrát si na Platóna. Tohohle předstírání máme snad dost ve škole. Ne, tohle půjde hezky od srdce. Od českého srdce.

***
Že právě probíhá MS v hokeji 2012 snad už každý ví. I nefanoušek si mohl všimnout salvy radosti, která se žene skrz naši zem.
Nemusíte nutně hokej sledovat, stačí když máte za sousedy náruživé fanoušky. To pak stěna nestěna... gól se k vám dostane skrz jakoukoliv překážku.

Hokejovým nadšencům snad nemusím připomínat, jakou volovinu letos vymysleli.
Na základě uplakaného stěžování týmů, kteří se na ledě plácají, jak ryba na souši, že za celé MS neuslyší svoji hymnu, se hymny zařadili na začátek zápasu. Svoji domovskou píseň tedy slyší oba týma, ale... kdo by čekal na konci vítěznou hymnu, čekal by marně.

Naštěstí, jinak bych asi napochodovala do Helsinek, se tato konina nesla jen základním kolem. A tak si hrdí češi včera večer mohli vychutnat první vítěznou hymnu našeho týmu, kteoru jsme si vydobyly nad Švédy.

Ano, vyhráli jsme... byl to dobrý zápas. U každého gólu jsem řvala, jak kdyby mě na nože brali. Neuvěřitelné.
Někdo by řekl, historie se opakuje... 29 vteřin (nebo 20, omluvte mě, nepamatuji si přesně) před koncem dává Michálek gól a stává se tak bohem všech českých fanoušků, kteří se modlili v gól (včetně mě).
Přichází to nejhezčí... vidět radost našich kluků z vítězství na dosah. Nemůžu si pomoct, skoro až pláču štěstím, když vidím, jak na sebe kluci naskáčou :D

A hned po tom, co rozdají ceny pro nejlepšího hráče zápasu, řpichází další srdceryvný moment. Česká hymna.
Normálně jen s dojetím sleduju, jak hoši hrdě stojí v řadě, někdo si brouká nahlas, někdo v hlavě. Tentokrát jsem ale nemohla udržet pusu na zámek a po delší době mi z úst zazněl ,,Kde domov můj".

Tohle vítězství bylo jiné. Možná protože bylo proti Švédům a díky tréninku Lojzi jsme zlomili prokletí. Možná kvůli tomu, že našemu vítězství lidé moc nevěřili (taťka se chtěl vsadit o celou mou výplatu - měla jsem to udělat :D). Možná kvůli našemu ne zrovna brilantnímu začátku na MS. Kdo ví... každý to cítí jinak.
Jedno je jasné, Češi bojovali a vybojovali si šanci na medaile.

A proč téma týdne?
Řekněme, že moje mysl (a s ním i racioální myšlení a jakékoliv zábrany) se během zápasu vznáší někde mimo prostor. Normálně jsem celkem zakřiknutý člověk - jakýkoliv hlasitý křik, jásot, nebo nedejbože zpěv nepřichází v úvahu, a to ani před mou rodinou. (i opilá se dokážu kontrolovat a neříkám a nedělám nic, co bych nechtěla).

Ale běhěm těch tři 20 mnt třetin mě pohání kupředu moje české hrdé srdce.


P.S. Prosím egocentrické cyniky, aby se zdržely komentářů... hokej je pro mě národní sport. Na svůj původ jsem hrdá právě díky tomuto sportu a co jsme v něm dokázali. Tečka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama