Kniha IV. - Padesát odstínů šedi

19. ledna 2013 v 17:22 | Nelie |  Knihy v mých myšlenkách
Pořadí tak trochu (hodně) neodpovídá realitě, ale snad můžeme trochu přimhouřit oko.

Mazlit se s touto knihou nebudu. Pro velkého pána i velká kritika. Kniha a její propagace se totiž rozhodně ve stínu neschovává.

1. Proč? - dostala jsem ji k Vánocům... tečka. Ačkoliv mi ji kamarádka vřele doporučila, sama bych se k ní dostala až... no, jak se znám, trvalo by to měsíce.
2. Dvě slova - hned mě napadá, co ve spojitosti s touto knihou tolik vídám... ovšem sama musím napsat, že.... bez děje
3. Jedno slovo - paradoxně, vzhledem k spojení výše, mohu napsat, že kniha pohltí...
4. Postava - tady asi nebudu moc originální a jmenuji hlavní hrdinku. Nedá se říct, že bych si s ní zrovna chtěla vyměnit místo, ale povahově mi je lecčím blízká.
5. Positivum - přece jen je to od série upírů a všeho takového možného nemožného změna, celkem řpíjemná změna. Minimálně se pohybujeme v reálné sféře. Nikdo nezáří na slunci, nikdo nikoho nevraždí, nehoní jako divou zvěř a nikdo nemá morální dilema natáhnuté přes čtyři knihy, jeslti je lepší netopýr nebo čokl.
6. Negativum - no... mám-li (a já chci, jinak bych tu byla do dalších Vánoc) být stručná, kniha sama je svým negativem. Je propagována jako román, ale pozastavme se a přiznejme si pravý odstín šedi... co jsme se za těch 610 stran dozvěděli? Co jsme s hrdiny (kromě sexu) prožili? Když vyjmeme ony erotické pasáže a ponecháme pouze "děj", co nám zbyde? Jednoduše, po překonání takového množství stran bych očekávala ve své hlavě bouři informací, spoustu dohadů, různé náčrty pokračování, ale... ono nic. Pustina klidu.

Hodnocení:
z 5
Kniha je čtivá, dobře napsaná a postavy skvěle propracované, ale jinak je to takové... nedotažené. Zatím... přece jen nás pár set stránek ještě čeká
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama